Kontakt

Městské kulturní středisko Havířov
Hlavní třída 31a
736 01 Havířov - Město
Tel: 596 808 011
Email: sekretariatmks@mkshavirov.cz
Identifikátor datové schránky: qs9rdxg

Pokladny a rezervace

Kulturní dům Petra Bezruče
Kulturní dům Leoše Janáčka
Kulturní dům Radost
Společenský dům
Kino Centrum
Letní kino

zobrazit

Poukázky Flexi Pass

Flexi PassV pokladnách MKS Havířov je možná úhrada vstupenek na kulturní pořady prostřednictvím tzv. flexi passů společností Le Chéque Déjeuner, s.r.o., a spol. Edenred CZ, s.r.o.

zobrazit

Platby kartou

V pokladnách Kulturního domu Petra Bezruče a Kina Centrum je možná úhrada vstupenek platebními kartami.



Mediální partner MKS Havířov 2017


Partner Mezinárodního varhanního festivalu Vox Organi 2017 a Havířovských slavností 2017

Partner koncertů komorní hudby 2017

Nadace OKD podporuje projekty Den dětí 2017, Letní pohádky a promenádní koncerty v parku 2017, Vánoční městečko 2017

Partner komorních koncertů vážné hudby 2017

Partner komorních koncertů vážné hudby 2017

Podporuje projekt Vánoční městečko 2017

 

 

Změna programů a termínů vyhrazena.


Odběr novinek

Zaregistrujte se pro odběr novinek a budete dostávat aktuální informace.

Šešublú Show

Název výstavy Šešublú Show odkazuje diváka k debatě o názvu nejmladšího města v republice – města Havířova. Stejně jako tento název, je poskládaná i výstava. Nejedná se o homogenní umělecké uskupení, nýbrž o výtvarníky, jimž je blízká přímočará výrazová linka, lehká provokace, patos i humor a v neposlední řadě také tradiční umělecká média.

Šešublú Show

Vernisáž: 1.3. v 17.00

Partner výstavy: Oční centrum OPTOMED Havířov s.r.o.

Vystavující autoři: Pavel Forman, Jitka Nesnídalová, Barbora Maštrlová, Lyube Petrov, Jan Melena, Tomáš Koudela, Michal Čechura, David Jedlička

Pavel Forman (*1977 Bruntál)

 Svá vysokoškolská studia zahájil v Olomouci na tamější Univerzitě Palackého, ale brzy se přestěhoval do Berlína, kde studoval novou německou literaturu a kulturu jižní Asie na Humboldtově univerzitě. Svá vysokoškolská studia ukončil v roce 2003 na prestižní berlínské Univerzitě umění. Pro Formanovo dílo je charakteristické vizuální bohatství a sofistikovaná barevná agresivita jeho obrazů. Malíř Forman pracuje s rozsáhlým inventářem motivů. Odváží se například zobrazit ikonické figury české společnosti 20. století jako například Tomáše Garrigue Masaryka, Karla Gotta či Hurvínka. Nečiní tak v klasickém realistickém duchu, pro jeho tvorbu je charakteristický hluboký ponor do zobrazovaného tématu a jeho ohledávání štětcem z mnoha úhlů pohledu. Formálně se nechává malíř Forman inspirovat uměním pop artu, ale také je možno v jeho díle objevit silné stopy současné popkultury a zejména street artu.

Jitka Nesnídalová (*1983 Dačice)

 je česká malířka žijící a tvořící v Praze. Pro Jitku Nesnídalovou je charakteristická multižánrovost a konceptuální myšlení prostupující širokým spektrem uměleckých artefaktů sahajících od klasické malby k objektům a instalacím. Nesnídalová ve svém díle vychází z mnoha zahraničních cest a pobytů, se kterými začala již během svých studií na pražské AVU, kde studovala v ateliérech Zdeňka Berana, Michaela Rittsteina a Milana Knížáka. Krajina naplněná produkty lidských rukou- architekturou, industriálními objekty či sakrálními prostory je v současnosti centrem zájmu Nesnídalové. Malířka své arteficielní krajiny zachycuje v přísně realistickém stylu, nicméně dokáže do svých obrazů vložit poeticko-snové kouzlo ne nepodobné vyznění maleb Caspara Davida Friedricha, aniž by sklouzla k podbízivému sentimentu krajinomaleb zdobících obývací pokoj biedermeierovské maloburžoazie.

 

Barbora Maštrlová (*1985 Liberec)

Barbora Maštrlová se sama charakterizuje jako konceptuální sochařka se smyslem pro humor. I když její sochy, 3D objekty, instalace či fotografie vykazují vždy velmi vytříbenou a estetickou formu, důležitější než nesporná formální dokonalost jejích děl je poselství, obsažené v uměleckých artefaktech, které vytváří. Důležitým elementem výtvarné tvorby Maštrlové je akcentování genderové problematiky mající až někdy výsměšný tón vůči typicky machistické touze po uchopení svého okolí hrubou silou (sousoší The Dicktators) či téměř barokní naturalismus, kterým uchopuje problém lidského těla a jeho sexuální identity (sochy Point of view nebo I feel it). Charakteristickým znamením v 3D tvorbě Maštrlové představuje značná diverzita v používání materiálů sloužícího k vytvoření uměleckého artefaktu.

 

 Lyube Petrov (*1984 Burgas)

Lyube Petrov je původem bulharský malíř, v současnosti žijící a tvořící v Praze. Ve své výtvarné tvorbě se věnuje převážně malbě, ale jeho umělecký repertoár je širší, zabývá se také ilustrací a objektovou tvorbou. Pro Petrovovu tvorbu je charakteristické brilantní zvládnutí formy, což se projevuje zejména v jeho figurálních kompozicích, které mají blízko k magicko-realistickým světům Marquéze či Ajtmatova. Petrov také poukazuje na současné problémy lidstva, jeho oblíbeným motivem je apokalypsa, konec světa na pozadí pozlátkových výjevů ze současného hypertrofovaného světa produkce a spotřeby. Sny, mýty a legendy se v Petrovových obrazech míchají s každodenností, což vytváří pozoruhodnou univerzálnost a nadčasovost jeho obrazů. Neváhá se inspirovat folklórem své rodné země- Petrov volně vychází z tradice tzv. Kukeri (tradiční bulharský rituál sloužící k zahnání zlých duchů a démonů prováděný lidmi ve zvířecích maskách), která ho inspirovala k malířskému cyklu zmutovaných bytostí- zvířátek- postmodernímu mixu středověkých bestiářů a současné popkultury.

 

 Jan Melena (*1986 Havířov)

Výtvarné dílo Jana Meleny lze krátce charakterizovat jako nahlédnutí do světa uzavřeného v dolních patrech lidské mysli. Jedná se především o jakési portréty neexistujících fantómů na pomezí děsivého nočního prožitku a okultního mystéria s nezřetelnými narážkami na historické bytí člověka. Digitální tisky Meleny mají blízko k intenzivně-manickým kresbám medijního charakteru a tím můžou být chápany jako tváře duchů z druhého břehu, které se němými ústy snaží říct poselství, kterému není vůbec rozumět, ale o kterém podvědomě víme, že by se nám v případě porozumění vůbec nelíbilo.

 

 Tomáš Koudela (*1967 Havířov)

Básník a prozaik, kurátor a výtvarný autodidakt se zájmem o postmoderní malbu. Studoval nejprve přírodovědeckou fakultu v Olomouci, pedagogickou fakultu v Ostravě a od roku 2008 dějiny umění na filozofické fakultě tamtéž. V současné době zde studuje doktorské studium v oboru Kulturní dějiny. Těžištěm jeho umělecko-literární tvorby je poezie a próza. Literárně debutoval v jím vedeném nakladatelství M.U.K.L. sbírkou Ostrava v roce 1990 a v tomtéž roce vydal sbírku básní Boewulf, v nichž můžeme sledovat motivy, které později rozvíjí ve svých prózách i malbách – životní deziluze, bezbarvost a všednost, promítající se do života obyčejných lidí. V roce 1992 se spojil s okruhem samizdatových Textů přátel (J. E. Frič, P. Mikeš, R. Valušek, E. Zacha) a založil s nimi nakladatelství Votobia zaměřené na vydávání české (zejména katolicky orientované) poezie, které v polistopadové dekádě významně ovlivnilo podobu českého literárního provozu.

V postmoderní malbě spatřuje možnost přirozené, spontánní a sociální reflexe současnosti, v jejichž průsečících s reinkarnovanou nedávnou minulostí shledává důvod pro jistou rozechvělou obavu, je-li to opravdu umění ve všech svých podobách, co jest nám každodenním chlebem.

 

 Michal Čechura (*1984 Plzeň)

Michal Čechura je v Plzni narozený, v Brně studovaný a v současnosti v Praze žijící a tvořící malíř a designér. Vystudoval malířství na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně v ateliéru prof. Martina Mainera. V Čechurově díle se také mohutně projevuje jeho zkušenost designéra (1. Cena za interiérový design Mobitex brno 2008), důkazem je Čechurův kladený důraz na formální dokonalost díla a vytváření si jakéhosi svébytného „Gesamtkunstwerku“, přetváření světa podle vlastních estetických norem vznikajících v Čechurově podivuhodném imagináriu dr. Okurky. Tyto zásahy do vnější reality světa se projevují znovupomalováváním kýčovitých porcelánových figurek, či podivuhodně krystalické artefakty vytvářené jakoby demiurgem kultury doby polyethylenové. Čechura vytváří i vlastní komiksy, tyto specifická dílka plná černého humoru dokreslují a vysvětlují Čechurův svět, který je vše, co je zkrátka tak.

 

David Jedlička (*1969 Znojmo)

studoval u Daniela Balabána na Ostravské univerzitě. Jeho starší i nejnovější obrazy nezřídka oplývají osvobozujícím smyslem pro humor či situační nadsázkou a jsou vedle námětové čitelnosti především jedinečnými barevnými zážitky. Jedlička vyučoval do minulého roku na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde dodnes žije.

 

Šešublú Show

Program

DatumČasMísto konáníCena
1. březen - 31. březen 2016 12:00 - 18:00 KD Leoše Janáčka (výstavní síň Viléma Wünscheho) 20 Kč / Děti, studenti: 10 Kč